Kategorie: Ochrana zvířat

Zvířecí domov „Sirius“

Přináším reportáž z místa, kde se dvě dámy středního věku starají o 39 pejsků a více než 100 koček. Dávají jim všechnu svou lásku, čas, peníze, zvířata jsou celý jejich život. Většinu svých svěřenců nevydávají, protože jsou jejich mazlíčky, navíc někteří z nich hendykepovaní či příliš staří. Tento zvířecí domov se jmenuje „Sirius“ a nachází se na konci malé obce Záhoří u Písku.

Ochrana zvířat O „Siriusu“ jsem slyšela již dříve, převážně z vyprávění písečáků a občas jsem se dočetla něco málo v novinách či na internetu. V poslední době se však na internetu objevily zprávy, které mluvily o týrání zvířat. Proto jsem se rozhodla tento zvířecí domov osobně navštívit a zjistit, kde je pravda.

Nakoupila jsem veterinární přípravky a konzervy, protože takové věci se vždycky hodí, a 27. září 2008 „vyrazila do terénu“. Na konci Záhoří jsem vystoupila z auta před rozlehlým oploceným pozemkem s nápisem „Sirius“ na brance. Okamžitě se ke mně se štěkotem a mávajícíma ocáskama přihrnulo asi 6 pejsků různých velikostí. Zvědavě si mě prohlíželi, ještě párkrát štěkli a pak zase odběhli kamsi dozadu. Po chvíli si pro mě přišla paní Ivana Gašparíková, majitelka pozemku a zakladatelka „Siriusu“, a následovala ji její kamarádka - pomocnice paní Mgr. Jiřina Pospíšilová.

Ochrana zvířat Měla jsem možnost projít celý areál a nahlédnout do každého kouta a musím říci, že pomluvy o týrání zvířat se nezakládají na pravdě. Všichni psi vypadali zdravě a hlady rozhodně netrpěli, někteří z nich měli dokonce mírnou nadváhu. Někteří byli trochu zarostlí, ale to je vzhledem k nastávajícímu zimnímu období v pořádku (každé jaro je stříhají). Pejsci jsou umístěni v nadstandartně velkých kotcích a výbězích a „na střídačku“ jsou volně pouštěni na rozlehlou zahradu, aby se dostatečně proběhli a socializovali. Pozemek je celý pečlivě oplocený. Z výběhu se nepouští pouze čtyři psi a to z důvodu, že žijí jako uzavřená smečka, s ostatními psy se příliš nesnáší a navíc se rádi podhrabávají pod plotem pozemku.

V kočičích voliérách se mi rovněž zdálo vše v pořádku, nezahlédla jsem jediné zvíře, které by na první pohled jevilo známky nemoci. Neviděla jsem žádnou kočku se zánětem očí či kožním problémem. Všechny byly viditelně dobře živené, měly lesklou srst a spokojeně se vyhřívaly na sluníčku.

Co se týká odpadu, na který byla také na internetu narážka, neshledala jsem nic, co by bylo na závadu. Odpad byl shromážděn na jedné hromadě a část z něj již byla naložena na přívěsu k odvozu. V exkrementech jsem nešlapala, průběžně se během dne uklízí. Musím říci, že při tak velkém množství zvířat bylo všude až překvapivě čisto.

Obě dámy se zvířatům v rámci svých sil maximálně věnují, povídají si a mazlí se s nimi, malí pejsci spí dokonce s paní Gašparíkovou v maringotce. Pejsci jsou přátelští, nebojí se a mají evidentně radost z každé návštěvy, která je ochotná je pohladit. Zvířata vycítí, když to s nimi člověk myslí dobře.

Opravdu jsem odjížděla s dobrým pocitem a úlevou, že kritika „Siriusu“ na internetu není pravdivá. Měla jsem možnost nahlédnout i do alb, kde jsou uloženy fotografie dokumentující začátky tohoto zvířecího domova, ale např. i fota z minulého léta. Pejsci měli v loňském i letošním roce přes léto na zahradě napuštěný bazének a slunečníky a patřičně si tuto zábavu užívali. Je mi líto, když někdo potom rozpoutá v médiích „hon na čarodejnice“, někdo, kdo v „Siriusu“ evidentně vůbec nebyl a nemohl si tudíž udělat vlastní názor, natož napsat pravdu. Spíše obdivuji tyto dvě ženy, s jakou obětavostí se starají o tolik zvířátek, které v mnoha případech zachránily právě před týráním.

Samozřejmě je ale stále co vylepšovat, například některé výběhy potřebují opravit a stejně tak by bylo dobré postavit další velkou voliéru pro dospívající generaci koťátek. Každý, kdo miluje zvířata a je ochotný v rámci svých možností pomoci, je srdečně vítán. Stejně tak by byla velkým přínosem jakákoli materiální výpomoc, ať už se jedná o veterinární přípravky, krmení, staré deky či nepotřebné dřevěné palety, které se umísťují do výběhů, aby na nich mohli pejsci a kočičky ležet, když je venku mokro.

Poprosila jsem paní Ivanu Gašparíkovou o rozhovor:

1) Paní Gašparíková, můžete nám říci, jak jste začínali?

V roce 2002 jsem prodala byt a koupila zahradu o výměře přes 7000 m2. Byla tady pouze slepičárna, hangár (tam jsou teď mrazáky, lednice a zahradní nářadí) a chatička. Původně jsem měla v plánu zde žít pouze se svými zvířaty, které jsem si přestěhovala z bytu. Postupně mi sem však lidé začali nosit opuštěné kočky a psy, až jsme se dostali na současný počet zvířat. Dříve totiž nebyl široko daleko žádný kočičí útulek, tak jsme byli pro opuštěné kočky jediným útočištěm.

2) Jak Vás napadl název „Sirius“?

„Sirius“ je nejjasnější hvězda souhvězdí Velký pes. Jako že našim zvířátkům svítí hvězda naděje na lepší život.

3) Jaké ubikace máte pro zvířata?

Ochrana zvířat Máme „kočičák“ pro dospělé kočky s voliérou 105 m2, dále „porodničku“, kde se nyní nacházejí divoké kočky, „koťátkov“, což je taková naše mateřská školka a potom „nemocnici“. Dále ohradu pro našeho poníka Šimíka a čínské prasátko Vendulku a několik velikostně nadstandardních kotců a výběhů pro psy.

4) Jak řešíte zimní období?

Všechny domečky jsou zateplené (jak psí, tak kočičí), u koček se navíc topí elektrickými olejovými radiátory. U psů na vchod do boudy dáváme přes zimu kobercovinu, aby se uvnitř drželo teplo. Všechna zvířata mají k dispozici matrace, deky, někde jsou dokonce staré válendy a křesla.

5) Mnoho lidem je „trnem v oku“, že nedáváte zvířata k adopci. Proč?

Zvířata nevydáváme z důvodu, že se nejedná o útulek, nýbrž o soukromý zvířecí domov. Mimo jiné jsou zde zvířata velmi stará „na dožití“ a zvířata hendykepovaná či těžce umístitelná. Lidé nás často nazývají útulkem, protože zde máme více zvířat, než je zvykem, nicméně nejsme klasický útulek. Také se bojíme, aby se naše zvířata opět nedostala do špatných rukou, chceme je toho ušetřit.

6) Proč nevydáváte zvířata ani slušně vypadajícím lidem?

I slušně vypadající lidé mohou klamat a my bychom byly nerady, aby naše zvířata putovala z ruky do ruky. Štěňata dáváme pouze svým známým nebo na doporučení přátel či veterinářů. Všichni kocouři a psi (pouze samci) jsou kastrovaní, štěňata a koťata se k nám dostala prostřednictvím fen a koček, které k nám přišly již březí. Koťátka nevydáváme, protože nemůžeme 100% zaručit, zda jsou zdravá (např. testy na kočičí leukemii jsou velmi nákladné). Dospělé jedince nedáváme, protože jsou našimi domácími mazlíčky. Další zvířata již nepřibíráme, máme nyní „stop stav“, protože náš věk již překročil 50 let a chceme s našimi stávajícími zvířátky dožít.

7) Jak je to u vás s krmením?

Každý týden ve čtvrtek kupuji 200 kg hovězího mletého masa určeného pro zvířata a 20 kg kuřat. Dále granule a konzervy dle potřeby, pro koťata Whiskas mléko a chováme slepice, aby měly kočky čerstvá vejce od našich „šťastných slepiček.“ V létě dáváme hovězí maso syrové jako v ZOO, v zimě maso vaříme, aby měla zvířátka teplo do bříška. Kuřata se vaří vždy.

8) Zvířata stárnou, jak jim v budoucnu zabezpečíte možná nákladnou veterinární péči? Jsou Vaše zvířata vůbec očkovaná?

I starým zvířatům jsme schopny poskytnout potřebnou veterinární péči, vyšší výdaje řešíme formou splátek, máme dohodu s veterináři. Všichni pejsci jsou očkovaní, každý má svůj očkovací průkaz. Kočičky neočkujeme, protože jsou pouze ve voliérách a tudíž nemohou přijít do kontaktu s jinými zvířaty či lidmi a naopak.

9) Držení tolika zvířat musí být finančně náročné. Můžu se zeptat, jak získáváte finanční prostředky na provoz?

Prostředky na běžný provoz získáváme z mého zaměstnání a částečně z důchodu mé kamarádky, paní Pospíšilové. Také jsem rozprodala veškerý svůj majetek (věci, které měly nějakou hodnotu), památky po rodičích a knihy. Nějaké peníze máme také ze sběru železného šrotu. Občas dostaneme menší dotaci z fondu na ochranu zvířat. Žiji velice skromně, bydlím v maringotce, mám ji však normálně zařízenou, na stěnách mi visí obrázky atd. S financemi to však není jednoduché, ročně platím cca. 20000,- Kč za elektřinu, více než 12000,- Kč za komunální odpad a také benzín je dost drahý, protože musím poměrně často používat automobil. Nemám peníze na pravidelné čištění studny na svém pozemku, do které prosakují nečistoty z okolních polí, proto musím denně dovážet pitnou vodu z obecní studny.

10) Jak řešíte problém s odpadem?

Odpad třídíme na plasty, papír a železo. Železo odvážíme do sběrných surovin a zbývající odpad do sběrného místa komunálního odpadu Strakonice Vidlaby. Za odvoz komunálního odpadu jsme letos zaplatily již přes 12000,- Kč. Kromě toho sbíráme pravidelně exkrementy, u všech zvířat se každý den uklízí. Také pravidelně sekáme trávu. Podporujeme přirozenou ekologii přírody, na zahradě máme například keře artemisie (pelyněk), které jsou v létě pastva pro včely a v zimě pro hejna ptáků. Máme na zahradě také mnoho ovocných stromů, které na jaře nádherně kvetou a poté z nich máme jablka pro našeho poníka a prasátko Vendulku.

11) Kdyby došlo k situaci, že byste se nemohly s kamarádkou o svá zvířata nadále starat, jak byste řešily tuto situaci?

Táborská ochrana zvířat má nad námi patronát a jsme s nimi domluvené, že kdyby se s námi cokoli stalo, tak se o naše zvířata postarají. Cítíme se však dobře a rozhodně nemáme v plánu naše mazlíčky opustit.

12) Uvítali byste dobrovolníky na příležitostnou výpomoc?

Ano, kdo by měl zájem o spolupráci, je srdečně vítán, stále je tu co dělat a my i zvířátka budeme rády.

Ochrana zvířat Pokud Vás reportáž zaujala a rádi byste zvířátkům a jejich opatrovnicím pomohli, ale sami nemáte dostatek času, můžete jim zaslat třeba jako dárek k Vánocům pár korunek „na přilepšenou“, které budou použity VÝHRADNĚ PRO POTŘEBY ZVÍŘAT, tzn. očkování, krmení, opravy voliér, výběhů a kotců (vše je dřevěné a obzvláště po zimě je nezbytná údržba) a stavby nových ubikací. Číslo účtu je 18712874/0600 GEMONEY BANK.

Loučím se s Vámi za celý „Sirius“ a všem, kdo jste ochotni naslouchat a pomáhat, srdečně děkuji.

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

Marcela

Poznámka - srpen 2009: Vzhledem k narůstajícímu počtu příchozích pejsků umísťuje Sirius do nových domovů psy, kteří jsou vhodní k adopci a všechna štěňátka.

 

print Formát pro tisk

English section

Náhodná fotka

vzdelavani_deti_005.jpg

Veterinární poradna

Vyhledávání

Kalendář

 «  listopad 2018  » 
Po 5121926
Út 6132027
St 7142128
Čt18152229
29162330
So3101724 
Ne4111825 

Počasí

Počítadlo

Video

Hlavní nabídka

Novinky

Seznam rubrik

Pomáhají nám

Podej tlapku

Písecký servis

ifauna

Nadační fond pes v nouzi

Pavla Hejná - Praha
Milena Šedivá - Praha
Iveta Staňková - Písek
Jana Bělehrádková - Písek
manželé Hollovi - Praha
Marcela Habartová - Písek
Roman Khain - Vodňany
M. Rajtmajerová - Písek
M. Kučerová - Branice
J. Kučerová - Písek
Jan Krůček - Temelín
Blanka Fikarová - Praha
Trish and Bill Nicholson
Drogerie U kostela
Květinka - Žižkova ul., Písek
Dětský textil - Velké nám., Písek